rozšírené vyhľadávanie
SK | EN | CZ

Čo je zdravé pracovisko?

V poslednej dobe zaznamenávam od našich zákazníkov zvýšený záujem o tému ergonómie pracoviska. Oslovujú nás s posúdením súčasného stavu pracovísk, chcú navrhnúť zmeny tak, aby sa pracovník nemusel ohýbať, otáčať a aby používal ergonomické náradie. Som tomuto trendu úprimne rád, pretože je to téma o ľuďoch a pre ľudí. S Davidom Tučekom organizujeme semináre o chorobách z povolania a porozprával som sa s ním o jeho názore na tému "zdravého pracoviska".
doc. Ing. David Tuček Ph.D., je dekanom Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati v Zlíne. Je garantom odborov - Ekonomika a manažment, Systémové inžinierstvo a informatika, Priemyslové inžinierstvo na UTB v Zlíne. Za sebou má niekoľko úspešných projektov a spoluprácu s podnikmi: HELLA Mohelnice, CONTI Trutnov, ITT Holding Ostrava, Barum Continetal, Meopta Přerov, Moravskoslezský automobilový klaster. Člen odborovej rady Priemyslové inžinierstvo a manažment: Fakulta strojnícka, ZČU v Plzni. Člen vedeckej rady Ekonomickej fakulty, Jihočeskej univerzity v Českých Budějoviciach. 




David, hovorí sa, že zdravie máme len jedno. Vedel by si definovať, aké charakteristiky by malo mať zdravé pracovisko?

Pakliže hodnotíme „zdravé pracoviště", mělo by být optimalizováno hned z několika různých pohledů. Mám na mysli faktory fyzické i psychické (kognitivní). Tzn. zohlednit nejen např. pracovní polohy, práci s břemeny či  eliminaci potenciálu úrazů, ale i oblasti psychických aspektů pracovních činností, výkonnosti, ale i stresu a napětí, zrakové zátěže či prevence podmíněných nemocí pohybového aparátu v důsledku přetížení. Velmi často je pak opomíjena oblast sociotechnická – organizace práce jako taková.




Aké sú najčastejšie ergonomické nedostatky našich pracovísk?

Při hodnocení vždy doporučujeme analyzovat pracoviště komplexně tzn. za všechny oblasti dle výše uvedených faktorů / pohledů. Dříve byly podceňovány např. i kategorizace prací jako takové, či dimenzování (ergonomické projektování pracoviště). V posledním desetiletí se jistě mnohé udělalo, ale důsledky – nemoci z povolání nemizí, a dopady vidíme ve statistikách stále a možná právě dnes. Nedostatky jsou mnohdy a opakovaně v nedodržování již nastavených pracovních norem, standardů bezpečnosti, doporučených bezpečnostních přestávek, či rehabilitačních cvicích (pokud jsou vůbec pro pracovníky vytvořeny). A často jdou cíle výkonu (kvantitativní tzn. počet operací) a motivační prémie i za bezpečnou hranici a proto vznikají nemoci pohybového aparátu v důsledku přetížení ať již z pohledu celkové fyzické zátěže či lokální svalové zátěže (LSZ).





Aké druhy priemyslu sú na tom najhoršie a naopak, najlepšie?

Možná spíše otázku upravím, aby se dalo odpovědět výstižněji. U kterých odvětví víme, že jsou problémy časté (či častěji zjišťované)? Tam kde se analyzují nemoci z povolání nejpřesněji, máme i relativně přesné výsledky. U těchto oblastí pak můžeme vyjádřit i závěry.

Těmito oblastmi je často auto-motive. Tzn. nejen samotní výrobci automobilů, ale i košatý řetězec dodavatelů, u kterých jsou také tlaky na snižování ceny a nákladů na trhu markantní. Jsou tím i velké tlaky na výkony pracovníků. Vede to do určité míry i k tlaku na zvyšování počtu vynakládaných pohybů. Do budoucna však logicky vyústí i ve vyšší úroveň automatizace či vývoje nových technologií. 

Často však musíme v průmyslových firmách řešit ergonomické optimalizace i pro odvětví mimo auto-motive např. výroby s náročnými operacemi na ergonomii, nejčastěji na montážních pracovištích (stejně jako auto-motive) i v nábytkářském, potravinářském či strojírenském průmyslu. 

I mimo průmyslová odvětví je řada odvětví, kde problémy na první pohled nevidíme, ale „doutnají" v nich. Např. práce zubních laborantů, řada kancelářských pracovišť, obojí z hlediska LSZ. 

Z pohledu nedostatků ergonomie a nemocí z povolání jsou pak na opačné – bezpečné straně ta odvětví, kde je práce rozmanitá a mění se pracovní polohy, pracoviště i vykonávané činnosti, ale přitom mají dobře zvládnutu bezpečnost a hygienu práce, resp. pracoviště. 


Ako sa prejavuje nezdravé pracovisko na človeku a celkovej populácii z dlhodobého hľadiska?

Z dlouhodobého hlediska, dle platných Nařízení vlády v ČR i SR, hodnotíme  těchto šest skupin: nemoci z povolání (NzP) způsobené chemickými látkami, fyzikálními faktory, nemoci z povolání dýchacích cest, kožní, přenosné a parazitární a způsobené ostatními faktory a činiteli.
Z dlouhodobého hlediska například v ČR – za posledních 10 let dominují NzP způsobené fyzikálními faktory  - v souhrnu téměř 6 tis. hlášených, proti cca 2,5 tis. nemocí dýchacích cest či „pouze" 122 NzP způsobenými chemickými látkami. Na Slovensku je situace obdobná, snad s upřesněním, že statistiky jsou v absolutních četnostech výskytu cca o 1/3 až 1/2 nižší.


A jak se liší zbytek Evropy či světa? Odpověď by bylo třeba asi hodně protáhnout, pokud bychom se věnovali odlišnosti teritorií a oborů, ale jedno je možné říci jasně. V porovnání se zbytkem Evropy či světa, máme v ČR a SR jeden primát. Tím je nejtvrdší legislativa pro měření a posuzování LSZ. I proto se naše výzkumy a spolupráce s podniky a  zvláště pak průmyslovou praxí soustředí na problematiku měření LSZ. Zjednodušeně je možno říci, že zbytek Evropy i světa posuzuje vznik nemocí v důsledku LSZ a dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže (DNJZ) na základě základních či specificky sestavených checklistů, pro konkrétní typy pracovišť. Oproti tomu ČR a SR má v zákoně posouzení na základě EMG. My jsme ho s našim týmem schopni provést i patentovaným dataloggerem.



Ako firmy vnímajú potreby zlepšovania ergonómie? Chcú to?

Firmy nejednají stejně ani v jednotlivých oborech, a i v průběhu času se jejich chování mění. Pravdou je, že v dobách prudkého rozšiřování (expanze) výroby a přebytku pracovníků jsou tlaky na ergonomii nižší. A naopak více se jí věnují např. v dnešní době, kdy je pracovní síly na trhu fatální nedostatek. V době, kdy roste cena lidské síly, tzn. sílí tlaky na finanční ohodnocení práce lidí, a tím i odškodňování těch, kterým nenávratně poškodila zdraví.



Považuješ zlepšovanie ergonómie ako benefit pre znižovanie fluktuácie?

Ano je to jeden z pozitivních faktorů ve smyslu minimalizace fluktuace, ale v kontextu ostatních faktorů (motivačních a pod.) asi ne ten nejvýznamnější (z pohledu pracovníků, a ani ze statistik to nevyplývá). 



Kde by sa malo s ergonómiou začať? Je to dobre podchytené na školách už u detí?

Zdálo by se dostatečné říci: začít na pracovištích, již při kolaudaci linek. Tzn. při kategorizaci prací daných pracovišť. A jde se ještě dál, tzn. je třeba začít již při designování výrobku, vyrobitelnosti, konstrukce, procesů a operací. Protože ty předurčí, zda bude možné operace automatizovat, zda bude možné dedikovat kvalitu při daném způsobu provádění operací automatizovaně, anebo se „bohužel" bude muset provádět ručně, či s vyšším zapojením lidské práce a námahy. Ať již z pohledu výrobních operací nebo kontrolních a dalších.

Ale je třeba jít ještě dál, jak ostatně naznačuje vaše druhá podotázka. Je potřebné začít již během školního a předškolního vzdělávání. Minimálně v oblastech, jako je správné držení psacích potřeb, sezení u počítače, dodržování základních vzdáleností očí od monitoru či knihy, držení těla při chůzi, stání, nebo třeba správná školní aktovka či batoh. Pravdou je, že již v dětství získáte nebo nezískáte základní návyky a právě v dětství se naučíte či nenaučíte o sebe a své tělo pečovat. A vo tom ergonomie především je.




Aké sú trendy vo vzdelávaní „ergonómov"?

Za naši oblast vysokoškolského vzdělávání mohu říci, že výuku ergonomie máme pevně v osnovách studijních programů: průmyslového inženýrství a podporujeme ji nejen teorií, ale i plnohodnotnými SW produkty typu SIEMENS JACK, či při projektování pracovišť aplikacemi PLANT SIMUL či WITNESS ad. Věnujeme se jí i v oblasti vědy a výzkumu, za což hovoří v poslední době jeden patent a užitný vzor.

Ergonomii a lidskému zdraví, zdar…
David Tuček

Budem rád, ak pri projektovaní „zdravého pracoviska" oslovíte firmu IPA Slovakia. Pripravíme pre vás návrh, ako sa v tejto oblasti posunúť dopredu. Rozhovor viedol Matúš Višňanský, IPA Slovakia.

Čítajte viac takýchto článkov medzi prvými a objednajte si časopis Průmyslové inženýrství.

Chcete odoberať newsletter IPA Slovakia?

Stačí, ak vyplníte vašu e-mailovú adresu.

Komentáre

Tento článok ešte nemá žiadne komentáre. Buďte prvý!

TOP články

Vytvárate tímy aktívnych optimistov?Doba implementácie nástrojov Lean a SixSigma je už konečne ...

Skutočne potrebujete do kancelárie ...Práce stále pribúda, ale nie sú ľudia. Získavanie ďalších ...

Prečo je Lean stále dôležité?"Len 2 % spoločností, ktoré majú Lean program, ...

Najnovšie články

Vychádza preklad knihy Toyota Kata, ...Na rozdiel od ostatných kníh o Lean v nej nájdete odpoveď ...

Časopis Prumyslové inženýrství v ...Prečítajte si na čo sa môžete tešiť v najnovšom vydaní ...

„Vojna odborárov. Avizujú ostrý ...V posledných dňoch počúvame z médií o ...
Klasická verzia webu
© 2012 IPA Slovakia, All rights reserved