rozšírené vyhľadávanie
SK | EN | CZ

Rozhovor s Jirkom Doležalom - DOLLER

Dvaja vysokoškoláci, Jirka Doležal a Honza Emler, ktorí si chceli splniť sny, ale moc sa im nedarilo. Začali preto hľadať nástroj, ktorý by im pomohol. Potrebovali zvládnuť timemanagement, osobný rozvoj a s ním spojenú motiváciu. Určité možnosti boli, ale stále im niečo chýbalo, alebo prevyšovalo. A tak začali vytvárať vlastný. DOLLER. Nástroj pre splnenie snov, ktorý teraz chcú poskytnúť všetkým.

Doller Jirka Doležal


Jirka, spomínam si, keď ste ma na mojej chalupe na Morava navštívili s Honzom Emlerom. Rozprávali sme sa vtedy o vašich plánoch s diárom Doller. Odvtedy uplynulo možno 2,5 roka a vy ste na Startovači vyzbierali 550 tisíc Kč a vytlačili ste prvú verziu diára. Odvtedy ste predali asi 65 tisíc kusov, dnes máte dámsky model, slovenskú, nemeckú a anglickú verziu a veľa ďalších plánov. Čo všetko ste s Honzom museli prekonať, aby sa takýto úspech dostavil?

Opravdu platí, že čas jenom letí, když se dobře bavíš. Přijde mi, jako by to bylo teprve nedávno.

Samotný prodej bych ale nehodnotil jako úspěch. Jako úspěch hodnotím to, že máme úžasné fanoušky, kteří si plní své sny, chtějí se nadále zlepšovat, růst a bavit se. Užívají si život a my máme to štěstí, že nám věří a chtějí ho sdílet s námi. Že jich bude ale za tak krátkou dobu tolik, je něco neuvěřitelného.

Toho bylo a stále je tolik, že by to zabralo samostatné číslo. (smích) Ale to zná každý, kdo začne dělat něco nového. Klíčové je, že se musíš naučit překonávat sám sebe. To je pracné, bolí to, je to drahé a navíc platí, že jak rosteš, tím větší problémy se musíš naučit řešit.

U nás to začalo penězi na výrobu a nároky na požadovanou kvalitu. Pokračovalo to logistickými problémy, kdy jsme skladovali, balili a sami si posílali DOLLERy z bytu. Následovaly problémy spojené s externím dodavatelem, aby je správně skladoval, balil a odesílal. Samotný výběr zaměstnanců a jejich rozvoj. Řízení cash flow a obecně procesy ve firmě.

Každá kategorie má samostatnou sadu problemů a příležitostí, ale člověk to musí brát, jak to přijde. Výhoda a nevýhoda zároveň v malém podniku je, že ty problémy přicházejí najednou a jsou paralelní. Což znamená řešit spoustu problémů, kdy každý může znamenat těžkou až smrtelnou ránu. Na druhé straně ale vám zase umožní rychleji růst jako člověk a i jako firma. Dozvíte se spoustu věcí osobě samém a naučíte se ty problémy nějakým způsobem řešit a učit se z nich. Těch problémů a překážek máme stále hodně před sebou, ale věřím, že jsme na dobré cestě. (smích)

Veľa mladých ľudí mi hovorí, že by aj začali podnikať, ale nemajú peniaze. Dnes sme spolu hovorili o tom, že peniaze aj nápady nie sú väčšinou problémom, ale treba začať, skúšať, učiť sa a opravovať. Aké bola vaša cesta, čo všetko vám vyšlo a nevyšlo, čo ste sa s Honzom naučili?

Je to tak. Dneska máme to štěstí, že už člověk může začít něco svého irelativně bez peněz. Crowdfunding, business angels a obecně to umožňuje současný stav kapitálového trhu. My jsme měli na začátku dohromady 60 000 Kč. A právě crowdfunding nám umožnil být tam, kde jsme dnes.

Rozhodně souhlasím, že to není ani tak o nápadu, ale hlavně o exekuci. Musíš prostě začít. Možná to bude znít vtipně, ale ta cesta samotná tě začne formovat. Objevíš spoustu slepých uliček, ale pokud vytrváš dostatečně dlouho, objevíš, co ti funguje a co tě baví. V čem se chceš vzdělávat a dál růst. Je potřeba se naučit zase dělat chyby, poučit se znich a aplikovat tyhle poznatky dál. Být otevřený a vnímat, kdy mluví tvoje ego.

To je hlavně to, co jsem se naučil v podnikání já. Společně s tím, že rozumím mnohem více sobě a tomu, co chci dělat, kde mám silné stránky a kde potřebuji pomoct. Stále se oba učíme podnikat, řídit firmu a zároveň plnit si své cíle a sny, které máme nastavené. Nevyšlo toho hodně, ale vyjde to časem. Je potřeba být trpělivý a snažit se vnímat své okolí.

Ty si si zarábal na štúdium na Baťovej univerzite predávaním zmrzliny v Anglicku, cestoval si po svete a stretával si rôznych ľudí. Čo si sa naučil v škole a čo v živote?

To byla super brigáda. Nikdy jsem nebyl tak populární, jako tehdy. V Anglii má zmrzlina tradici, a tak když jsem pokaždé přijel do nějaké vesnice (prodával jsem točenou zmrzlinu ze zmrzlinářského auta), děcka mě vždycky hlasitě vítala. (smích)

Myslím, že ve škole jsem pochopil, že být aktivní ti přinese vždycky výhodu. To platí i vživotě. Ale co neplatí, že pokud vynikáš ve škole, budeš vynikat i v životě. Omlouvám se všem premiantům, ale na univerzitě lze vynikat snadno. Stačí pochopit univerzitní systém. Život ti ale nebude říkat, co se máš naučit a kdy tě z toho bude zkoušet. Bude tě zkoušet permanetně a hlavně nečekaně. A je jen na tobě, jakým způsobem budeš chtít projít. Ve škole jsem se učil, že jde hlavně o mně. V životě se učím, že jde hlavně o lidi.

Ty si bol výborný študent, Honza robil skúšky skôr v opravných termínoch. Hovorí sa, že jednotkári pracujú pre trojkárov. Aké sú vaše vlastnosti a role vo firme?

Já to neustále říkám a připomínám na všech našich přednáškách na univerzitách. (smích) Prostě úspěch na škole a ani inteligence nedeterminuje tvůj životní úspěch.

V DOLLERu to vypadá tak, že každý se stará o to, co ho baví. Honza se stará o marketing, grafiku, design a procesy. Já zase ofinance, logistiku a komunikaci. Společně pak řešíme velká rozhodnutí a strategii, ale je pravda, že tlačím Honzu do role CEO. Já jsem totiž spíše snílek a baví mě vytvářet a hledat nové příležitosti, ale nemám cit pro detail. Honza zase jde naopak cestou postupného rozvoje a zlepšování procesů ve firmě.

Myslím si, že je důležité znát své vlastnosti, silné a slabé stránky a dle toho stavět svou roli ve firmě. Ego musí jít stranou a je potřeba si ty věci otevřeně přiznat.


Ako sa dnes pozeráš na talent a pracovitosť pri dosahovaní cieľov v živote a v podnikaní?

Na uverzitě jsem si myslel, že inteligence je klíč ke všemu. Bylo snadné si to myslet, protože mi to docela šlo. Dnes už vím, že to je nesmysl. Inteligenci přirovnávám právě k talentu. Na začátku ti to pomůže a budeš mít hned výsledky. Ale stejně jako ve sportu, pokud se nebudeš dále učit, rozvíjet a hlavně tvrdě trénovat, tak ti bude tvůj talent k ničemu.

Vím, že se to špatně poslouchá, ale prostě klíčem ke všemu je disciplína. Vní totiž leží svoboda. Disciplína naučit se pravidelně něco začít a dokončit. Ale nejde o to, aby člověk jenom tvrdě pracoval. Spousta lidí tvrdě pracuje. Ale jde o to, pracovat na sobě a posouvat se dál. Učit se novým věcem a být otevřený vůči svému okolí.

Když to vztáhnu na nás a DOLLER, tak pokud se nám nedaří splnit nějaké cíle, je to o tom, že my s Honzou je neumíme vyřešit. Ryba smrdí od hlavy. A abychom je dokázali vyřešit, musíme se naučit je překonávat a tedy růst. A nejde růst bez práce, neustáleho vzdělávání, přemýšlení a ponaučení se z chyb. Moje inteligence se nezvyšila za tu dobu, co podnikám. Jen přemýšlím jinak. A to je ta pracovitost.

Doller motivacny diar

Aj dnes sme sa bavili o tom, že je veľa motivačných kníh a motivátorov, ktorí sa niekedy miešajú ľuďom do života a hovoria im, čo všetko musia urobiť, aby boli úspešní. Lenže samotné definovanie úspechu môže mať každý z nás iné ako aj cestu k nemu. Ty sám nechceš iba predávať Doller, ale organizuješ workshopy a pomáhaš v ľuďom nájsť inšpiráciu a vlastnú cestu. Kde je hranica toho, aby si ľudí nemanipuloval alebo netlačil ich niekam, kam oni sami nechcú ísť?

Krásně o tom mluví komik Pavel Tomeš, který si dělá legraci z toho, že lidé chodí na kurzy osobního rozvoje, aby polovina z nich začala podnikat a dělala další kurzy osobního rozvoje. (smích)

Souhlasím s ním a upřímně nevím, kde je ta hranice. Sám s tím dost bojuji. Ale vždy si pak uvědomím, že pokud ten dotyčný a nebo dotyčná chce a pomůže to, tak je to v pořádku. Jde pak jen o to, aby to lidé dokázali opravdu využít a nestali se takoví ti neustálí návštěvníci seminářů.

Mně osobně motivační věci nedávají moc smysl. Lidé nepotřebují motivaci. Sami nejlépe vědí, co chtějí a co proto musí udělat. Zkratky neexistují, ale lze si usnadnit práci. Nechci být žádný kouč, motivátor nebo něco takového. Mým cílem je jednoduše ukázat techniky a nástroje, které sám používám, které mně nebo Honzovi pomohly a okterých si myslím, že lidem pomůžou být blíže ksobě, ke svým cílům a snům.

Ja som vždy pomáhal úspešným ľuďom, aby boli ešte úspešnejší a robíš to aj Ty. Zisťujem však, že je veľa ľudí, ktorí úspech nezakúsili, majú pocit, že v živote nič nedokázali a nedokážu. Aj oni by si zaslúžili mať svoj Doller, písať si do neho svoje sny a mať niekoho, kto im pomôže realizovať svoje plány. Čo by si povedal na to, keby sme začali napríklad pracovať s Dollerom aj v našej komunite Dobrý pastier?

To bych byl moc rád. Už delší dobu váš projekt sledujeme a rádi přispějeme svojí trochu do mlýnu. Já opravdu věřím tomu, že každý má právo na své štěští.

Dnes sme veľa spolu diskutovali o tom, že naše ego a plány, ktoré z neho vychádzajú nemusia byť tie kľúčové. Že fungujú aj "plány zhora," ktorým sa možno treba lepšie otvoriť. Zhodli sme sa na tom, že funguje princíp "nezištne daj, nič za to neočakávaj a dostaneš viacnásobne." Ako a pozeráš na intuíciu a podvedomie a racionalitu a naše vedomé konanie pri dosahovaní cieľov?

To je těžká otázka. Osobně si myslím, že o světě a vesmíru stále mnoho nevíme. Jak vlastně funguje. Neříkám, že máš říct „magickému vesmíru" a on ti to prostě splní. Ale věřím, že pokud víš, kdo jsi a kam chceš dojít, začnou se dít neuvěřitelné věci. A proto je dle mého tak důležitý být otevřený, pochybovat ovšem a zároveň se ptát, jestli to nemůže být pravda.

Upřímně sám jsem byl ještě nedávno hrozně přesvědčen o své pravdě. Vždyť 4 roky zpět jsem nechtěl používat diář. Byl jsem přesvědčen, že jsem dostatečně chytrý na to, abych si zapamatoval, kdy a kde mám s kým schůzku. Rok nazpět jsem si říkal, jaká ztráta času musí být meditace.

Dnes si uvědomuji, jak moc se někdy dokáži mýlit a nevnímat jasné signály. A i proto studuji vědecké poznatky o podvědomí a o tom, jaký významný vliv má na naši výkonnost, náladu a vztahy.

Přemýšlím o tom všem a upřímně, rád bych věděl víc. Svět je zvláštní místo a já určitě nemám znalosti ani zkušenosti, abych ho dokázal nyní pochopit. Ale myslím si, že pokud půjdeme cestou sebevzdělání a zároveň zapomenutí vlastního ega, můžeme mu jenom pomoci.


Veľa sme dnes hovorili o tom, ako sme neustále vyrušovaní, stimulovaní, ako nás online svet vedie k multitaskingu, povrchnosti a neschopnosti rozlišovať dôležité od nedôležitého. Hovoril si mi o tom, že by si sa chcel viac venovať hlbokej práci v našom roztekanom svete. Povedz mi to tom viac.

To je pro mě velké téma. Vše to začalo u nás, když jsme přijali první zaměstnance a po vzoru amerických kanceláří jsme si zařídili open office s myšlenkou, jak budeme krásně společně pracovat a sdílet nápady. Bohužel netrvalo dlouho a významnou práci, tedy takovou, která nás reálně posouvala dál, jsem dělal brzy ráno nebo po páté hodině, když tam nebyli.

Tehdy mi došla jedna věc. A to že open office mají určitě své plusy, ale za mě mají výrazné mínus. Tím je neustálé vzájemné vyrušování, kdy člověk nemá možnost ponořit se do stavu flow, tzv. "hluboké práce". Stále vás někdo vytrhává s dotazy „kam na jídlo", co se stalo nebo už jen v obyčejném: „nemůžu s tebou o něčem mluvit?".

Problém je, že mozek takové vyrušení těžce nese. Pokud je totiž odtržen od své činnosti v plné soustředěnosti, trvá mu opětovně až 20 min, než se znovu dostane na stejnou úrověň. A tím tak ztrácíme svou efektivitu.

Možná to je jenom můj problém, ale když jsem si ktomu přidal dnešní technologickou dobu: e-maily v mobily, telefon, neustálá oznámení z Instagramu a Facebooku, došlo mi, že přicházíme o schopnost se soustředit a je potřeba stím něco dělat.

Proto dnes vyvíjíme produkt, který by signalizoval ostatním, kdy děláš něco důležitého a nechceš být rušen a kdy děláš takovou tu klasickou operativu a vyrušení ti nevadí. Zároveň by byl napojený na tvůj telefon, počítač a kalendář, abys opravdu nebyl nikým a ničím rušen.

Jirka, páči sa mi na Tebe, že si pokorný a skromný, rozprávaš o tom, čo si sám zažil a zakúsil, uvedomuješ si, čo všetko ešte nevieš a trpezlivo hľadáš. Čo máš nakreslené vo svojom Dolleri, ako svoju víziu za 5 alebo 10 rokov?

Obrázek za tisíc slov. (smích)

Doller Jirka Doležal



Chcete odoberať newsletter IPA Slovakia?

Zostaňte s nami v spojení s newslettrom IPA a vyberte si, o ktoré informácie máte záujem.

Komentáre

Tento článok ešte nemá žiadne komentáre. Buďte prvý!

TOP články

Výrobný manažment 2018Svet okolo nás je plný nových informácií. Čo je však ...

Keď prichádza nové na svetPripadám si niekedy ako pôrodník. Lekár pomáha pri pôrode ...

Flexibilná výroba, pokročilé systémy ...Vybudujte si svoj biznis bez zbytočného rizika, ...

Najnovšie články

Rozhovor s Jirkom Doležalom - DOLLERDvaja vysokoškoláci, Jirka Doležal a Honza Emler, ktorí si ...

Strategické inovačné princípy v OMSVlado Levársky patrí k ľuďom, s ktorým som sa prvýkrát ...

Pravidlá a tipy pre nastavenie ...V úvode tohto článku je potrebné zdôrazniť, že v ...
Klasická verzia webu
© 2012 IPA Slovakia, All rights reserved