rozšírené vyhľadávanie
SK | EN | CZ
SúvisiaceNovinky

O inovacích rozhoduje zákazník

Značku „Made in Czech republic" cizinci v lepším případě neznají, v horším ji používají jako argument pro snížení ceny. Někteří distributoři dokonce našim firmám doporučují zřídit pobočku v Německu a prodávat své výrobky jako německé. O tom, proč je tomu tak a kde hledat z tohoto stavu východiska jsme diskutovali s dlouholetým konzultantem a poradcem průmyslových podniků Jánem Košturiakem. 

Zdroj: Made in CZ 2/2012 (Časopis pro design a inovativní podnikání)

Z osobních návštěv dobře znáte řadu českých a slovenských firem. Jaké problémy se v nich vyskytují nejčastěji?

V každé z nich se vyskytují různé typy problémů, proto se je nejprve pokusím rozdělit do skupin. První skupinu tvoří firmy, jejichž majitel má ambici dělat něco, co je nejlepší na světě a dosáhnout absolutní špičky. Tyto společnosti narážejí někdy na problém, že jejich lídr přerostl myšlením a ambicemi své okolí. Často pak musí bojovat s lidmi, kteří ho nechápou, nestačí mu a někdy ho připravují o energii tím, že se ho snaží přesvědčit, že se pouští do velkého rizika apod.

Do druhé skupiny bych zařadil firmy, které se snaží zlepšovat a hledat nové příležitosti, ale často v nich zaznívají věty typu „to je dobré, to už stačí" apod. Spokojí se s průměrem a nemají dost energie a vytrvalosti, aby v něčem dosáhly výjimečnosti. Tento stav je někdy způsoben také únavou, vyhořením nebo ztrátou motivace. 

Ve třetí skupině jsou firmy, které ani neví, co vlastně neví. Často se snaží získávat zakázky na základě nízké ceny, neznají nové trendy v oblasti organizace práce, technologií nebo inovací, nemají vlastní strategii a přežívají pouze tak, že získávají zakázky díky akceptovatelné kvalitě a nízké ceně. Jejich marže se postupně snižují a život zkracuje.


S příchodem krize v roce 2008 přibylo konzultantů, kteří radí, jak uspět v podnikání. Které jsou typické manažerské mýty?

Těch mýtů je strašně moc – od zaručených rad, jak dosáhnout úspěchu, až po přejímání nejlepších zkušeností. Vzpomínám si na manažery jedné firmy, kteří si po návštěvě podniku toyota zakoupili bílé přilby. Tajemství úspěchu Toyoty však spočívá v něčem hlubším, než je nošení bílých přileb. Často jen mechanicky přebíráme „nejlepší zkušenosti" toho druhého, nezřídka ještě vytržené z kontextu, místo abychom hledali vlastní cestu. Děláme nástěnky, které nikdo nečte, budujeme „týmy", které žádnými týmy nejsou, a místo praktického jednání a realizací projektů je jen prezentujeme v powerpointu. Když chtějí některé firmy snížit své náklady a získat nové zakázky, vytvoří si nové excelovské tabulky a powerpointové prezentace, místo aby se obchodníci vydali za zákazníky a mapovali jejich skutečné potřeby a manažeři šli mezi vývojáře a do výroby a místo tabulek začali věci skutečně měnit.


Kde vznikají úspory, vznikají i ztráty
Imperativem české vlády se stalo šetření. Řídí se jím také firmy a s jakým úspěchem?

Šetřením ještě nikdo nezbohatl. Někdy se dokonce postupuje podle hesla: „Když se šetří, tak se šetří, ať to stojí, co to stojí." Náklady snižují všichni. A šetřit je třeba, ale jen to nestačí. V poslední době jsem se ve firmách setkal s velkými úsporami. Spočívaly však v tom, že se pracovníci začali systematicky věnovat výrobkům, jejich konstrukci, materiálům, technologiím nebo procesům. Dostavily se velké úspory v nákladech i při snižování počtu nekvalitních výrobků. Přitom řada z nich se vyráběla již 10 či 15 let a výrobce mohl mít tyto peníze na účtu již dávno. Když jsem se ptal lidí, proč věci nezměnili dřív, namítli, že neměli čas. Všechno dělají pod časovým tlakem – ať se stěhují z jiného závodu, zavádějí nové výrobky či staví nové výrobní linky. Je málo lidí a ještě méně času, všechno se dělá narychlo a nedůsledně. Proč? Protože někde dohlíží Chuck Norris na to, aby firma neměla „zbytečné" zaměstnance.

Jedna firma ušetřila na tom, že přestala do Švédska vypravovat kamiony. Ale o její úspory se vlastně zasloužili Švédové, protože přestali odebírat produkci. Další společnost redukovala náklady na komponenty tak intenzivně, že si zlikvidovala klíčového dodavatele, a v současné době ho musí prostřednictvím mnohem větších finančních injekcí resuscitovat. Nic proti snižování nákladů. Mnohé projekty pod názvem "cost attack” mi však připomínají spíš útok na zdravý rozum. Ušetřím plochu, označím ji páskou a vyčíslím úsporu. Sbohem, zdravý rozume.


Kdo na trhu přežije?
Jak vzniká a co si máme představit pod pojmem inovace?

Vzniká až na trhu, když si zákazník koupí náš produkt nebo službu. Stále víc se však inovuje na úrovni celého podnikatelského systému – v oblastech komunikačních a distribučních kanálů, zákazníka a hodnot, jež mu výrobce nabízí, procesů, činností, zdrojů, znalostí či partnerských sítí. Inovace je cesta od komodity k výjimečnosti, od nízkých marží k vyšším, od zákazníků k potenciálním zákazníkům, boje na přeplněném trhu k vytvoření trhu nového. Není žádný kumšt prodávat levně, ale draze, a klíč k úspěchu se skrývá v inovacích.


Inovační proces se stále zrychluje a výrobky si drží konkurenceschopnost kratší dobu. Jak ze začarovaného kruhu ven?

Právě proto, že se inovační proces zrychluje, nedá se konkurenční náskok udržet dlouho. „S křivky" výrobků jsou stále strmější, kopírování a napodobování běžným jevem a penetrace nových technologií a objevů probíhá velmi rychle. Nenacházíme se v začarovaném kruhu, ale žijeme v turbulentní době, na jejímž pozadí probíhá ekonomický, politický a společenský transformační proces. Jeho projevy vidíme všude kolem sebe. Tyto změny přežijí spíš rychlí a pružní, než velcí a těžkopádní a ti, kteří se bojí rizik.


Co škodí poctivému podnikání?
Jeden ze svých blogů jste nazval „dosť bylo zliav". Proč nemáte rád slevy? 

Když někdo vytváří produkt nebo službu, vkládá do nich v podobě materiálu, energie a lidské práce hodnotu, za niž pak zákazník zaplatí. V poslední době jsme skutečné hodnoty zdeformovali tím, že mezi výrobce a zákazníka vstoupily složité řetězce zprostředkovatelů, které hrají „hru na slevu". Stojí na jednoduchém principu: nejprve nadhodnotím, potom zlevním. Zákazník je tím dezorientován, nepozná skutečnou hodnotu věcí a výrobce nebo dodavatel je pak někdy vystaven tlaku likvidačních podmínek. V důsledku se na slevách přiživují ti, kteří pro zákazníka nevytvořili žádnou hodnotu nebo jen minimální. Proč bych měl chtít slevu po člověku, jenž za svou poctivou práci právem očekává poctivou odměnu?


Mezi frekventovaná témata českých médií patří čerpání evropských dotací. Jaký názor máte na dotace, státní intervence a regulace trhu?


Regulace a intervence jsou dvě různé věci. Regulace trhu je správná, jestliže je plošná, definovaná jasnými pravidly a chrání spotřebitele nebo stát. Intervence je špatná, protože preferuje určitou skupinu lidí nebo firem a narušuje fungování trhu a ekonomických principů. No a evropské dotace jsou nejhorší věcí, jež ničí celou ekonomiku, korumpuje lidi, podporuje spekulanty a lenochy a trestá pracovité. Věřím, že se Evropská unie brzy dostane do takových problémů, že na žádné dotace už nebude. Pak přijde šance, aby mohly ekonomika a podnikatelský sektor znovu začít dobře fungovat. 

Chcete odoberať newsletter IPA Slovakia?

Zostaňte s nami v spojení s newslettrom IPA a vyberte si, o ktoré informácie máte záujem.

Komentáre

Tento článok ešte nemá žiadne komentáre. Buďte prvý!

TOP články

Sme Generácia Ypsilon!„Jsem Generace Ypsilon, nemusím nic, a můžu všechno, a ...

Údržba v období krízyPrinášame vám rozhovor s odbornými garantmi konferencie ...

Jesenný Deň majstrov doplnený o ...Prijmite naše pozvanie na 8. Deň majstrov, ktorý sa ...

Najnovšie články

R2-D2, C-3POPoznáte robotov R2-D2 a C-3PO z kultového filmu ...

Umelá inteligencia, pomocník náš ...Vedeli ste, že švédska pálenica chce využiť ...

Využitie digitálneho dvojčaťa v oblasti ...V dnešnej dobe, kedy sa každý podnik snaží byť čo najviac ...
Klasická verzia webu
© 2012 IPA Slovakia, All rights reserved