rozšírené vyhľadávanie
SK | EN | CZ

Čo je zdravé pracovisko?

V poslednej dobe zaznamenávam od našich zákazníkov zvýšený záujem o tému ergonómie pracoviska. Oslovujú nás s posúdením súčasného stavu pracovísk, chcú navrhnúť zmeny tak, aby sa pracovník nemusel ohýbať, otáčať a aby používal ergonomické náradie. Som tomuto trendu úprimne rád, pretože je to téma o ľuďoch a pre ľudí. S Davidom Tučekom organizujeme semináre o chorobách z povolania a porozprával som sa s ním o jeho názore na tému "zdravého pracoviska".
doc. Ing. David Tuček Ph.D., je dekanom Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati v Zlíne. Je garantom odborov - Ekonomika a manažment, Systémové inžinierstvo a informatika, Priemyslové inžinierstvo na UTB v Zlíne. Za sebou má niekoľko úspešných projektov a spoluprácu s podnikmi: HELLA Mohelnice, CONTI Trutnov, ITT Holding Ostrava, Barum Continetal, Meopta Přerov, Moravskoslezský automobilový klaster. Člen odborovej rady Priemyslové inžinierstvo a manažment: Fakulta strojnícka, ZČU v Plzni. Člen vedeckej rady Ekonomickej fakulty, Jihočeskej univerzity v Českých Budějoviciach. 

David Tuček



David, hovorí sa, že zdravie máme len jedno. Vedel by si definovať, aké charakteristiky by malo mať zdravé pracovisko?

Pakliže hodnotíme „zdravé pracoviště", mělo by být optimalizováno hned z několika různých pohledů. Mám na mysli faktory fyzické i psychické (kognitivní). Tzn. zohlednit nejen např. pracovní polohy, práci s břemeny či  eliminaci potenciálu úrazů, ale i oblasti psychických aspektů pracovních činností, výkonnosti, ale i stresu a napětí, zrakové zátěže či prevence podmíněných nemocí pohybového aparátu v důsledku přetížení. Velmi často je pak opomíjena oblast sociotechnická – organizace práce jako taková.




Aké sú najčastejšie ergonomické nedostatky našich pracovísk?

Při hodnocení vždy doporučujeme analyzovat pracoviště komplexně tzn. za všechny oblasti dle výše uvedených faktorů / pohledů. Dříve byly podceňovány např. i kategorizace prací jako takové, či dimenzování (ergonomické projektování pracoviště). V posledním desetiletí se jistě mnohé udělalo, ale důsledky – nemoci z povolání nemizí, a dopady vidíme ve statistikách stále a možná právě dnes. Nedostatky jsou mnohdy a opakovaně v nedodržování již nastavených pracovních norem, standardů bezpečnosti, doporučených bezpečnostních přestávek, či rehabilitačních cvicích (pokud jsou vůbec pro pracovníky vytvořeny). A často jdou cíle výkonu (kvantitativní tzn. počet operací) a motivační prémie i za bezpečnou hranici a proto vznikají nemoci pohybového aparátu v důsledku přetížení ať již z pohledu celkové fyzické zátěže či lokální svalové zátěže (LSZ).





Aké druhy priemyslu sú na tom najhoršie a naopak, najlepšie?

Možná spíše otázku upravím, aby se dalo odpovědět výstižněji. U kterých odvětví víme, že jsou problémy časté (či častěji zjišťované)? Tam kde se analyzují nemoci z povolání nejpřesněji, máme i relativně přesné výsledky. U těchto oblastí pak můžeme vyjádřit i závěry.

Těmito oblastmi je často auto-motive. Tzn. nejen samotní výrobci automobilů, ale i košatý řetězec dodavatelů, u kterých jsou také tlaky na snižování ceny a nákladů na trhu markantní. Jsou tím i velké tlaky na výkony pracovníků. Vede to do určité míry i k tlaku na zvyšování počtu vynakládaných pohybů. Do budoucna však logicky vyústí i ve vyšší úroveň automatizace či vývoje nových technologií. 

Často však musíme v průmyslových firmách řešit ergonomické optimalizace i pro odvětví mimo auto-motive např. výroby s náročnými operacemi na ergonomii, nejčastěji na montážních pracovištích (stejně jako auto-motive) i v nábytkářském, potravinářském či strojírenském průmyslu. 

I mimo průmyslová odvětví je řada odvětví, kde problémy na první pohled nevidíme, ale „doutnají" v nich. Např. práce zubních laborantů, řada kancelářských pracovišť, obojí z hlediska LSZ. 

Z pohledu nedostatků ergonomie a nemocí z povolání jsou pak na opačné – bezpečné straně ta odvětví, kde je práce rozmanitá a mění se pracovní polohy, pracoviště i vykonávané činnosti, ale přitom mají dobře zvládnutu bezpečnost a hygienu práce, resp. pracoviště. 


Ako sa prejavuje nezdravé pracovisko na človeku a celkovej populácii z dlhodobého hľadiska?

Z dlouhodobého hlediska, dle platných Nařízení vlády v ČR i SR, hodnotíme  těchto šest skupin: nemoci z povolání (NzP) způsobené chemickými látkami, fyzikálními faktory, nemoci z povolání dýchacích cest, kožní, přenosné a parazitární a způsobené ostatními faktory a činiteli.
Z dlouhodobého hlediska například v ČR – za posledních 10 let dominují NzP způsobené fyzikálními faktory  - v souhrnu téměř 6 tis. hlášených, proti cca 2,5 tis. nemocí dýchacích cest či „pouze" 122 NzP způsobenými chemickými látkami. Na Slovensku je situace obdobná, snad s upřesněním, že statistiky jsou v absolutních četnostech výskytu cca o 1/3 až 1/2 nižší.


A jak se liší zbytek Evropy či světa? Odpověď by bylo třeba asi hodně protáhnout, pokud bychom se věnovali odlišnosti teritorií a oborů, ale jedno je možné říci jasně. V porovnání se zbytkem Evropy či světa, máme v ČR a SR jeden primát. Tím je nejtvrdší legislativa pro měření a posuzování LSZ. I proto se naše výzkumy a spolupráce s podniky a  zvláště pak průmyslovou praxí soustředí na problematiku měření LSZ. Zjednodušeně je možno říci, že zbytek Evropy i světa posuzuje vznik nemocí v důsledku LSZ a dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže (DNJZ) na základě základních či specificky sestavených checklistů, pro konkrétní typy pracovišť. Oproti tomu ČR a SR má v zákoně posouzení na základě EMG. My jsme ho s našim týmem schopni provést i patentovaným dataloggerem.



Ako firmy vnímajú potreby zlepšovania ergonómie? Chcú to?

Firmy nejednají stejně ani v jednotlivých oborech, a i v průběhu času se jejich chování mění. Pravdou je, že v dobách prudkého rozšiřování (expanze) výroby a přebytku pracovníků jsou tlaky na ergonomii nižší. A naopak více se jí věnují např. v dnešní době, kdy je pracovní síly na trhu fatální nedostatek. V době, kdy roste cena lidské síly, tzn. sílí tlaky na finanční ohodnocení práce lidí, a tím i odškodňování těch, kterým nenávratně poškodila zdraví.



Považuješ zlepšovanie ergonómie ako benefit pre znižovanie fluktuácie?

Ano je to jeden z pozitivních faktorů ve smyslu minimalizace fluktuace, ale v kontextu ostatních faktorů (motivačních a pod.) asi ne ten nejvýznamnější (z pohledu pracovníků, a ani ze statistik to nevyplývá). 



Kde by sa malo s ergonómiou začať? Je to dobre podchytené na školách už u detí?

Zdálo by se dostatečné říci: začít na pracovištích, již při kolaudaci linek. Tzn. při kategorizaci prací daných pracovišť. A jde se ještě dál, tzn. je třeba začít již při designování výrobku, vyrobitelnosti, konstrukce, procesů a operací. Protože ty předurčí, zda bude možné operace automatizovat, zda bude možné dedikovat kvalitu při daném způsobu provádění operací automatizovaně, anebo se „bohužel" bude muset provádět ručně, či s vyšším zapojením lidské práce a námahy. Ať již z pohledu výrobních operací nebo kontrolních a dalších.

Ale je třeba jít ještě dál, jak ostatně naznačuje vaše druhá podotázka. Je potřebné začít již během školního a předškolního vzdělávání. Minimálně v oblastech, jako je správné držení psacích potřeb, sezení u počítače, dodržování základních vzdáleností očí od monitoru či knihy, držení těla při chůzi, stání, nebo třeba správná školní aktovka či batoh. Pravdou je, že již v dětství získáte nebo nezískáte základní návyky a právě v dětství se naučíte či nenaučíte o sebe a své tělo pečovat. A vo tom ergonomie především je.




Aké sú trendy vo vzdelávaní „ergonómov"?

Za naši oblast vysokoškolského vzdělávání mohu říci, že výuku ergonomie máme pevně v osnovách studijních programů: průmyslového inženýrství a podporujeme ji nejen teorií, ale i plnohodnotnými SW produkty typu SIEMENS JACK, či při projektování pracovišť aplikacemi PLANT SIMUL či WITNESS ad. Věnujeme se jí i v oblasti vědy a výzkumu, za což hovoří v poslední době jeden patent a užitný vzor.

Ergonomii a lidskému zdraví, zdar…
David Tuček

Budem rád, ak pri projektovaní „zdravého pracoviska" oslovíte firmu IPA Slovakia. Pripravíme pre vás návrh, ako sa v tejto oblasti posunúť dopredu. Rozhovor viedol Matúš Višňanský, IPA Slovakia.

Čítajte viac takýchto článkov medzi prvými a objednajte si časopis Průmyslové inženýrství.

Chcete odoberať newsletter IPA Slovakia?

Zostaňte s nami v spojení s newslettrom IPA a vyberte si, o ktoré informácie máte záujem.

Komentáre

Tento článok ešte nemá žiadne komentáre. Buďte prvý!

TOP články

Sme Generácia Ypsilon!„Jsem Generace Ypsilon, nemusím nic, a můžu všechno, a ...

Údržba v období krízyPrinášame vám rozhovor s odbornými garantmi konferencie ...

Jesenný Deň majstrov doplnený o ...Prijmite naše pozvanie na 8. Deň majstrov, ktorý sa ...

Najnovšie články

R2-D2, C-3POPoznáte robotov R2-D2 a C-3PO z kultového filmu ...

Umelá inteligencia, pomocník náš ...Vedeli ste, že švédska pálenica chce využiť ...

Využitie digitálneho dvojčaťa v oblasti ...V dnešnej dobe, kedy sa každý podnik snaží byť čo najviac ...
Klasická verzia webu
© 2012 IPA Slovakia, All rights reserved